V roce 1818 vznikl v domě čp. 169 na náměstí spojením obchodů dvou švagrů Ferdinanda Ungra a Theodora Špičky první exportní podnik světového jména. Podnik vyvážel tzv. Jablonecké zboží do celého světa. Firma Unger a spol. zaměstnávala v širokém okolí velký počet domácích brusičů skla, kteří nosili své zboží do Hodkovic, odkud pak putovalo do celého světa. V době největšího rozmachu firmy se však oba majitelé rozešli a vznikly dva exportní podniky Unger a Špička. V letech 1857 - 60 byla vybudována silnice údolím Mohelky přes Kokonín do Jablonce n. Nisou a v roce 1858 byla uvedena do provozu i železnice. Vybudování těchto nových komunikací však znamenalo pro Hodkovice konec povoznictví, konec souvisejících řemesel i sklářství, jehož centrem se stal Jablonec nad Nisou. Hodkovice ztratily svou historickou šanci stát se okresním městem a vývoj města se na dalších 150 let značně zbrzdil. Za této situace se firma Unger přestěhovala do Nového Boru. Dům na náměstí koupil František Ahrens z Hanoveru a zavedl zde r. 1863 výrobu zboží z papíru, ofsetový tisk a litografii. K realizaci plánů na rozšíření tiskárny do finální podoby již bohužel nedošlo a tiskárna v původí podobě fungovala až do roku 1950.
Součástí objektu ve vlastnictví Alve Real a.s. je i bývalá skladištní budova podniku Domácí potřeby, která vznikla spojením tří domů. Prostředním z nich byl hostinec U Bidlů, jehož dřívější majitel Ignác Baumeier zavedl ve dvoře první strojní tkalcovství. Zaměstnával větší počet dělníků a vyráběl orleánové a damaškové šátky. Podnik zanikl v roce 1854, kdy Baumeier zemřel na tyfus.
Během let 1998 až 2002 probíhala rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Nejdříve střech a vnitřních prostor, včetně rozvodů elektrické energie, vody a nákladních výtahů, poté i vnějšího vzhledu budov, a to ve spolupráci s památkovým úřadem. V současné době jsou některé prostory využity jako prodejny, sklady nebo výrobní dílny a část prostor ve správní budově je využito jako kanceláře.